BOROVEC - štola MÍR
Stručná charakteristika lokality
Popisované naleziště se nachází ve Štěpánovském rudním revíru. Je tak označovaná oblast historického dolování na stříbrné, olověné a měděné rudy ležící v okolí obce Štěpánov nad Svratkou na Českomoravské vrchovině, SZ od Tišnova. Nejstarší kutací práce v této oblasti spadají do středověku, dále v 18. století a rozsáhlé, novodobé průzkumné práce zde probíhali v letech 1959-1963 a 1986-1990. Pozůstatky po hornické činnosti (štoly, šachty a haldičky) se nachází v katastrech obcí Koroužné, Švařec, Čtyři Dvory, Borovec, Štěpánov nad Svratkou, Olešnička, Horní Čepí a Černovice.
Celá zmíněná oblast je mineralogicky velice zajímavé a sběratelsky nadějná. Nicméně já bych se nyní pozastavil u zřejmě nejznámějšího důlního díla, které je sběrateli odnepaměti hojně navštěvované a oblíbené. Je jím štola Mír, která se nachází v příkrém, zalesněném svahu ca 300 metrů vsv. od mostu přes řeku Svratku v Borovci. Vydáme-li se úzkou pěšinou po břehu levém břehu řeky, narazíme zanedlouho na ústí štoly Na Barytě. Přibližně 50 metrů nad touto štolou se nachází vchod do štoly Mír, který je opatřený železnými vraty. Nicméně štola je odemčená a celoročně přístupná. Byla vyražena v letech 1959-1963 v rámci geologického průzkumu. Štola se po 70 délkových metrech větví a má řadu krátkých rozrážek, viz. nákres níže. Štola sleduje křemen-barytový žilních s měděným zrudněním. Nejbohatší nahromadění měděných rud je v oblasti větvení štoly. Zde se také nachází legendární „Modrá rozsedlina“ s bohatými akumulacemi azuritu, po které převzala své jméno. Tak je již dosti vyzmáhaná, mimo jiné i střeleckými pracemi. Z rudních minerálů převažuje malachit, azurit a chalkopyrit. Méně pak galenit a sfalerit. Hojný je rovněž práškovitý limonit, jako produkt zvětrávání.
Moje zkušenosti s lokalitou
Na lokalitu jezdím již někdy od roku 2003. První cesty jsem se svým šutráckým parťákem, synovcem Michalem podnikal na kole, kdy s vidinou pěkných, rudních vzorků jsme podávali takřka sportovní výkony. Až později přišel na řadu automobil. Nejdříve jsem se zaměřoval spíše na povrchové sběry. Na kraji lesa nad řekou Svratkou, zkraje pěšiny vedoucí podél vody ke štolám Na Barytě a Mír je místo, kde bylo možné sbírat především vzorky křemence s drobnými, lesklými zrny galenitu. U ústí štoly Na Barytě (přímo u řeky, pod štolou Mír) byla tuším v roce 2005 odkryta žíla kalcitu s klencovými krystaly kalcitu do dutin, v žilném kalcity byly prosté drobné krystaly křemene. Zajímavostí byly větší krystaly tabulkovitého barytu modré barvy. Našel jsem dva vzorky, z nichž jeden chovám ve své sbírce a druhý jsem vyměnil. Později jsem začal navštěvovat štolu Mír. Většina mých kamenů z Borovce pochází právě odsud. Patří sem jehličkovité malachity, krystalovaný azurit, povlaky langitu, jehličkovitý aragonit a masivní, žilný chalkopyrit.
Současné možnosti sběru
Osobně jsem sbíral jen na několika málo místech v okolí osady Borovec. Nejvíce jsem se věnoval známé štole Mír, která je celoročně dobře přístupná. Nejnadějnější místa na kopání jsou stále v blízkém okolí tzv. Modré rozsedliny v oblasti, kde se důlní dílo větví na dvě samostatná ramena. Lze sbírat krystalovaný azurit, malachit a žilný chalkopyrit. Samotná Modrá rozsedlina s výskytem nejkrásnějších azuritů je již značně překopaná, ale při troše štěstí a nižších nárocích na kvalitu vzorků se dá něco pěkného odnést.
Nalezené minerály
aragonit, azurit, baryt, galenit, chalkopyrit, kalcit, kuprit, langit, malachit
Obrazová příloha
Situační mapka lokality, červeně vyznačena štola Mír
Mapa štoly Mír na Borovci
Autor stránek při sběru na lokalitě, r. 2008
Vykopané vzorky chalkopyritové žíloviny s malachitem, r. 2008
Dostupná a citovaná literatura
PELZ J. (2000): Borovec - několik poznámek k mineralogii lokality. −Minerál, 8, 1, 20-26. Brno.
VELEBIL D., KRÁČMAR L. (2002): Ložisko Borovec u Štěpánova (štěpánovský revír). −Minerál, 10, 3, 163-181. Brno.